neděle 1. prosince 2019

Zelené Vánoce: Živý vs. umělý stromeček

"Pořád tu říkáš něco o ekologii a na Vánoce chceš živej stromeček. To prostě nejde dohromady" 

Vánoční stromek je pro mě jednou z neodmyslitelných součástí pravé vánoční atmosféry. Každý rok ho už tradičně zdobíme dopoledne jeden, dva dny před štědrým dnem, podle toho, kdy v televizi zrovna dávají Grinche (a taky kdy ho taťka od známého myslivce doveze). Miluju i to, když se po štědrovečerní večeři přesuneme do obýváku, kde přes skleněné dveře problikávají ze stromku barevná světýlka, a když pod ně jeden po druhém chodíme pokládat dárky. 

Co pro mě dotváří vánoční atmosféru, je taky jeho vůně - kterou žádný umělý stromek zatím uspokojivě nahradit neumí. Přesto mě to letos přinutilo k zamyšlení. Jsem ekologický prokrytec, když se snažím chovat šetrně k přírodě, a k nedokážu si představit Vánoce bez živého stromku? Je umělý stromek opravdu více eco-friendly? Nebo je to jen z bláta do louže?


Živý stromeček

Odhaduje se, že se každoročně na Vánoce prodá v Česku asi 1,3 milionů kusů stromků. Nejtradičnějším jsou v Česku smrčky a borovice, ale oblíbené jsou i různé druhy jedlí. Do požadované výšky stromky dorostou cca za 10-15 let. Může se proto zdát dost neekologické a sobecké je po tak dlouhé době pokácet, jen abychom z nich pár dní v roce měli radost, a schovávali pod ně své dárky.

Záleží na původu

Některé stromky pochází z prořezů, zatímco jiné ze speciálních plantáží. Stromky z prořezů jsou ekologičtější variantou - v zimě je totiž třeba v lese uvolnit místo pro růst ostatním stromům, a tak některé musí "z kola ven" tak jak tak. Horší je to se stromky z plantáží, které se pěstují pouze pro tento účel. Navíc jsou často dohnojovány umělými hnojivy, pesticidy a dalšími chemikáliemi pro jejich "ochranu" a urychlený růst. 
 

Uhlíková stopa

Během svého života živé stromky pracují na výrobě kyslíku a pojmou současně velké množství kysličníku uhličitého a prachových částic. Díky tomu, že jde o čistě přírodní "materiál" jsou také plně rozložitelné a mají tak mnohem menší uhlíkovou stopu. Podle odhadů British Carbon Trust dvoumetrový živý stromeček, který po Vánocích skončí na skládce, vyprodukuje cca 16 kg CO2. Tato hodnota se může ještě snížit (až na cca 3,5kg), pokud stromek rozsekáme na štěpky nebo ho spálíme.

Umělý stromeček stejné výšky má uhlíkovou stopu cca 40 kg. Průměrně tak umělý stromek musíme používat alespoň 10 let, aby začal být ekologičtější variantou živého - a to se stále bavíme "jen" o produkci CO2.

Jak poznat prověřené prodejce?

Pokud si chcete být jisti, že váš stromek pochází z ekologicky šetrného zemědělství, dívejte se po stromcích s certifikátem FSC. Tyto stromky pochází z prořezů a přispívají tak stabilitě lesa. Ceny certifikovaných stromků jsou srovnatelné se stromky bez certifikátu.


Umělý stromek

Hlavním důvodem, proč si lidé pořizují plastové stromky, je to, že vydrží roky. Nemusí tak každý rok utrácet za nový stromek a zároveň tato volba vypadá i víc eco-friendly. Stromek prostě koupíte jednou a každý rok nevytváříte další zbytečný odpad... Na trhu už jsou navíc stromky, které vypadají opravdu autenticky a kromě přírodní vůně jsou tak od živých stromků skoro k nerozeznání. 

Místo vůně toxické látky

Všechno má své plusy a mínusy. Pro výrobu umělých stromků je potřeba velké množství energie a navíc namísto vůně živého stromečku, do ovzduší mohou vypouštět nebezpečné chemikálie. Stromky jsou totiž vyráběny z PVC - materiálu, který při své výrobě, používání i likvidaci může uvolňovat dioxin, nejnebezpečnější známý umělý karcinogen.

Navíc se většina stromků dováží přes půlku zeměkoule, většinou z Číny - s čímž se pojí ekologická stopa dovozu a také otázka pracovních podmínek a etické výroby.

Řešení

Asi nejvhodnější variantou jsou živé stromky v květináčích. V zahradnických prodejnách najdete malé rostoucí stromky za cca 300 - 600 Kč. Na Vánoce je tak můžete používat opakovaně a poté je přesadit na zahradu. Druhou možností je pronájem stromků - v katalogu na internetu si vyberete živý stromeček v květináči, který vám potom firma doveze až ke dveřím, a po Vánocích si ho opět vyzvedne. Stromky se potom nechávají dále růst a dělají opakovaně radost dalším nájemníkům. Jakmile jsou na půjčování příliš velké, prodají se do zahradnictví, kde si je mohou lidé pořídit třeba pro přesazení na svou zahrádku. 

Stromečky k pronájmu si můžete prohlédnout na:

Tradice vánočního stromku

Tradice zdobení vánočních stromků pochází z Německa 16. století. Tradičně se stromky zdobily jablky, ořechy a jinými potravinami. Strom se původně se věšel špičkou dolů a umisťoval se nad vánoční stůl. Měl mít především ochranitelskou funkci a odhánět duchy od štědrovečerní večeře. Stromeček má symbolický význam i pro křesťanství - strom (dřevo) je spojováno s jeslemi, ve kterých byl uložený Kristus, i s dřeveným křížem, na kterém zemřel.


Zdroj infomací:
https://www.ktnv.com/lifestyle/holiday/christmas-tree-season-what-are-the-pros-and-cons-of-real-and-fake-trees-
https://www.activesustainability.com/sustainable-life/carbon-footprint-natural-vs-plastic-christmas-tree/
https://www.carbontrust.com/news/2013/01/christmas-tree-disposal-advice/
https://www.nachi.org/pvc-health-hazards.htm

1 komentář:

  1. Stromky v květináčích zažívají teplotní šoky, ať se snažíte aklimatizovat jak chcete a klepete se pak doma zimou, abyste nezapínali topení. Většinou stejně nepřežijí přesazení... Nejekologičtější je, ozdobit strom na zahrádce (nebo venku) a naše varianta - stačí pěkně naaranžovat větší větev a nebo udělat kytici z odřezků. Na obranu umělých stromků musím říct, že vydrží celá desetiletí, ne-li donekonečna. Řezané stromky se taky přepravují sem a tam a to každým rokem stále dokola...

    OdpovědětVymazat

F