úterý 17. září 2019

Proč miluju Facebook

Když se Facebook rozjížděl, lidé ho viděli jakou skvělou možnost, jak  se propojit se svými kamarády a známými, navazovat nové kontakty a spojovat se s lidmi s podobným zaměřením a zájmy. Dneska je naopak moderní sociální sítě vidět jako čiré zlo. Odcizují nás, odpojují od reality, ničí vztahy a vytváří nerealistickou představu "dokonalého života" a nerealistický ideál krásy, díky kterému obzvlášť mladí lidé a děti končí často s narušeným sebeobrazem, anorexií nebo depresí... Jenže stejně jako u všeho ostatního, i v případě sociálních sítí existují dvě strany mince.



Facebook jsem si založila, když mi bylo asi 8. Měla bych ho pravděpodobně i dřív, kdyby se v té době teprve nerozjížděl. Naklikat o pár let starší datum narození není zas až takový problém.

Ze začátku jsem ale vůbec ve Facebooku neviděla sociální síť, kde bych se měla potřebu s někým propojovat. V té době (teď si ve svých 21,5 letech začínám připadat najednou jaksi staře) jsme jeli ICQ a další platformu pro komunikaci jsme nepotřebovali. K registraci mě přesvědčili kamarádky z jednoho důvodu.

Pet Society.

Nevím, kdo jste měli Facebook takhle "od začátku", ale ta hra vznikla v roce 2008 a v naší věkové kategorii to tenkrát hrozně frčelo. Nepamatuju si přesně v čem spočívala, ale šlo zhruba o to, mít svou postavičku (divně barevné zvířátko), které mělo svůj domeček a mohlo navštěvovat figurky ostatních facebookových přátel...

Prostě blbost. Každopádně potom přišla fáze, kdy se najednou všichni z icq, skypu a jiných aplikací přesunuli na facebook a kdo tam nebyl, jako by nebyl. Na gymplu už bez facebooku ze třídy o třiceti lidech byli jen tři, na konci maturitního ročníku jen dva. A bylo to sakra vidět - když se cokoliv řešilo, domlouvalo, plánovali... byli prostě trochu mimo obraz.

V té fázi jsem došla přesně do stavu, na který se dneska tolik nadává. Začala jsem žít ve virtuálním světě víc, než v tom reálném. Teda... alespoň co se vztahů týče. Psala jsem si s lidmi, které jsem potkávala denně v reálném životě, a i když jsme si na facebooku vyměňovali hlubokomyslné slohovky, v reálu jsme se často ani nepozdravili. Nejděsivější na tom bylo, že mi to ani nepřišlo až tak divné.

Časem mi došlo, že je to sakra divné. Že tyhle virtuální vztahy nemají s realitou nic společného, a že opravdu (tak jak se o tom dneska hodně mluví), sociální sítě z nás dělají jen větší a větší asociály.



Potom jsem ale objevila kouzlo facebookových skupin jako zdroj inspirace, podpory a vzájemné pomoci. Před pár lety jsem tak v jedné skupině zveřejnila příspěvek, kde jsem se ptala na tipy, jak zlepšit tento blog. Skrz to jsem se seznámila s jedním kamarádem a současně svým prvním "zaměstnavatelem" a jako slepý k houslím přišla ke své první práci v online marketingu...

V tematických skupinách, ať už to jsou Holky z marketingu, Bez odpadu CZ/SK nebo třeba Acne warriors zase nacházím spoustu inspirace a různých pohledů od lidí, kteří se věnují stejné věci nebo zápasí se stejným problémem. Můžu se na cokoliv zeptat, svěřit se s čím zrovna bojuju a kromě pár negativních komentářů, které se občas objeví (skoro v každé skupině se objeví někdo, kdo vám řekne, že nejste dost zero waste, nejste dost vegan nebo dokonce podle profilu "nevypadáte jako introvert", tak co té skupině děláte...), si odnesu spoustu tipů a postřehů, které bych jinde nezískala.

Záleží na každém z nás, jak k sociálním sítím přestupujeme. Můžete je brát jako ztrátu času, zamotat se do diskuzí plných negativity, sprostých nadávek a neopodstatněné kritiky, můžete se vzdát svého soukromí a sdílet, kdy zrovna jdete na záchod, můžete žárlit na ostatní uživatele a jejich "dokonalé životy" (které ve skutečném životě bez filtrů a rozesmátých emojis možná vůbec tak slavné nejsou), můžete hledět na facebook do mobilu, když zrovna sedíte vedle kamaráda v kavárně a zůstat izolovaní každý ve své bublině....

Ale můžete se také propojit s lidmi, na které jste ztratili kontakt. Dát dohromady sraz z bývalé školy, potkat se s příbuznými, které jste viděli naposled před deseti lety. Sdílet své zkušenosti a tipy s lidmi, kteří toho ví mň - a inspirovat se od těch, kteří toho ví víc. Můžete tu najít "virtuální kamarády", kteří se mohou proměnit v reálné a zůstat s vámi po zbytek života. Můžete tu získat pracovní kontakty i práci samotnou - a objevit se třeba v oboru, kde byste to vůbec nečekali. Můžete tu objevit zajímavé (reálné) akce - přednášky, koncerty, festivaly, workshopy, na které byste jinde nenarazili...

Všechno záleží jen na nás. 

1 komentář:

F