čtvrtek 6. června 2019

Hladověním ke zdraví

"Já dneska jíst nebudu. Držím půst." 
"To jako celý den nejíš? Proč? Jsi normální?" 

Tradice půstu je zakořeněná v mnoha náboženství a kulturách po celém světě. Proč by ale někdo v dnešní době dobrovolně hladověl? A proč jsem to zkusila taky? 


Proč půstovat?

Půsty mají mnoho potenciálních benefitů pro naše zdraví, fyzickou pohodu - i duchovní rozvoj.
Během půstu dáváme našemu trávícímu systému prostor pro odpočinek. Tělo se nemusí soustředit na trávení přijaté potravy a může se zaměřit na odstraňování toxinů z našeho organismu. Půsty podle některých vědeckých výzkumů půsty mimo jiné: 
  • napomáhají kontrolovat zdravou hladinu cukru v krvi a chrání před diabetem 2. typu
  • pomáhají v boji proti zánětům v těle (které mohou z dlouhodobého hlediska vést i k mnohým chronickým onemocněním)
  • regulují krevní tlak a vyrovnávají hladinu cholesterolu
  • zvyšují spalování tuků a působí jako prevence proti obezitě
  • zlepšují paměť a koncentraci
  • pomáhají zpomalovat stárnutí organismu

Autofagie – aneb, když nemoc sní sama sebe

Při půstu může dojít také k nastartování procesu tzv. autofagie.  Tento pojem se rozšířil i do povědomí laické společnosti, potom co za objasnění jeho mechanismu, získal profesor Yoshinori v roce 2016 Nobelovu cenu. Autofagie doslova v překladu znamená snězení sebe sama. Jde o proces, kdy buňky pod vlivem stresu (nejčastěji vyvolaného právě hladověním) začnou rozkládat sami sebe a získávat energii ze starých a nefunkčních bílkovin. Buňky tak v podstatě sní sami sebe.

Jak je možné autofagii nastartovat využít ji pro podporu zdraví se stále zkoumá, z principu ale nicméně dokáže pomoct při léčbě infekcí, nádorů, Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby i mnohých dalších civilizačních chorobách – a zvýšit délku našeho života.  Autofagie má svou roli při rozvoji nádorových onemocnění, u kterých to bohužel to není úplně jednoznačně pozitivní zpráva – autofagie dokáže naše tělo před nádory bránit, ale zároveň v pozdějších fázích nádorového onemocnění dokáže nádorovým buňkám přežít krizové situace. Při dlouhodobém vážném onemocnění je léčba pomocí půstu na vlastní nebezpečí - které může člověka ohrozit na životě.



Druhy půstů

Pod pojmem půst se dá chápat několik různých věcí. Já jako půst chápu prostě "čas bez jídla" - ať už jde o jednodenní, vícedenní nebo přerušovaný půst (známý jako intermittent fasting). V širším ohledu se ale dá na půsty dívat také třeba jako na dny bez pevné stravy - počítají se sem proto často různé detoxy, kdy jen pijete zeleninové/ovocné šťávy nebo smoothies.

Jednodenní & vícedenní půsty

Jednodenní půst spočívá jednoduše ve 24 hodinách bez jakékoliv stravy. Celý den pijete jen vodu (může být i voda s citronem/limetkou), případně bylinkové nebo pravé čaje (raději zelený, než černý). Pokud se na to cítíte, můžete jednodenní půst natáhnout na dva, tři nebo i víc dní - jde o to, naladit se na vlastní tělo a vycítit, co zrovna potřebuje. Při delších půstech je dobré už den před tím odlehčit svůj jídelníček a jíst třeba jen do půlky dne. Po ukončení půstu je potom (podle délky) potřeba zpátky na normální režim "najet" pomalu a postupně. První den po půstu můžete třeba jíst jen čerstvou/na páře upravenou zeleninu a ovoce a pomalu přidávat pomaleji vstřebatelné potraviny.

Přerušovaný půst

Přerušovaný půst neboli "intermittent fasting" se poslední dobou stává větším a větším trendem. Spočívá v tom, že jíte jen v určené „části dne“. Většinou je okénko na jídlo 8 hodin, tzn. 8 hodin jíte a 16 hodin za den jste bez jídla. První jídlo tak jíte třeba ve 12 a po 8 večer už nic nejíte. Během 8-mi hodinového okna byste měli přijmout stejné množství živin, vitamínů, kalorií apod., jako dřív.

Hlavní myšlenkou přerušovaného půstu je, že během delšího okna bez jídla naše tělo získá prostor si odpočinout a zregenerovat se. Naše tělo má obecně úžasnou schopnost regenerace a sebe-léčení. Potřebuje na to ale mít prostor a klid a pokud jíme tak, že náš žaludek ani nestihne strávit jedno jídlo a už se cpeme dalším, není to možné.

Odporuje tak teorii, že bychom měli jíst menší porce jídla několikrát za den, že je třeba snídat a mezi většími jídly jíst menší svačiny. Jde ale o mýty, které byly vyvráceny – pokud jíte menší porce častěji, nespálíte o nic víc kalorií a nepomůže vám to snadněji zhubnout, stejně tak jako nebudete tloustnout, pokud nesnídáte. Tyhle mýty totiž vychází většinou z pozorování lidí, kteří celkově nemají ve svém stravování žádný režim a nestarají se ani tolik o složení svého jídelníčku.

Jestli proto budete jíst dvakrát, třikrát nebo šestkrát denně je víceméně na vás a na tom, jak to cítíte. Pokud ráno nemáte hlad a stačilo by vám se až naobědvat, raději poslouchejte své vlastní tělo, a ne neověřená výživová doporučení, která se navíc neustále mění.

Kdy se do půstu nepouštět?

Přestože půsty mohou přinést mnoho pozitivních změn pro naše fyzické i psychické zdraví, nejsou vhodné pro každého - a především v některých částech života. Půsty nejsou vhodné pro starší osoby, těhotné ženy, děti a osoby s dlouhodobým vážným onemocněním. Důležitá je také délka půstu - zatímco jednodenní nebo "pár-denní" půst může příjemně nastartovat očistu našeho těla, dlouhodobější půsty vyžadují pečlivou přípravu a nejsou vhodné pro každého. Nesprávně prováděný půst a příliš dlouhodobý půst může nakonec způsob více škody, než užitku - může dojít k oslabení imunitního systému, nedostatku důležitých nutrientů ve stravě a dalším zdravotním potížím.

V každém případě se snažte především naslouchat svému vlastnímu tělu a nenuťte se do něčeho, co v danou chvíli necítíte, že je správné.

Moje zkušenost

Jednodenní půst jsem držela zatím dvakrát a chystám se v nejbližší době na další. Někdo říká, že je vhodné si na půst vyhradit volný den, kdy nemusíte dělat nic náročného – mě naopak pomohlo, že jsem celý den byla docela zaneprázdněná (první půst jsme držela, když jsem měla ve škole vyučování od osmi do půl páté) a nemusela jsem na jídlo tolik myslet.

Dopoledne bylo úplně v pohodě, pila jsem hodně vody a zelený čaj. Krizovka nastala až večer – zajímavé ale bylo, že mi ani nepřišlo, že bych měla hlad. Spíš než o žaludek šlo o hlavu – a to, že nebyla schopna pochopit, že něco v mém denním režimu „chybí“. Při půstu si totiž najednou uvědomíte, kolik času přes den věnujete právě jídlu – jeho vybírání, přípravě a konzumaci.

Dlouhodobější půsty mohou mít také až duchovní přesah. Díky tomu, že nemusíte řešit jídlo, můžete se zaměřit na jiné oblasti vašeho života, můžete přemýšlet o jiných věcech a také se více napojit na své tělo a vnímat jeho signály. Podle lunárního kalendáře je vhodné očistné půsty provádět během novoluní nebo za úplňku.

Zdroje informací:
https://medium.com/zero-fasting/fast-your-way-to-autophagy-a8eb08c0dc7a
http://brazilianjiujitsu.cz/postem-ku-zdravi-i-aneb-10-duvodu-proc-drzet-pust/
https://www.e15.cz/the-student-times/autofagie-kdyz-se-bunka-sama-pozira-1324767
https://www.medicalnewstoday.com/articles/295914.php
https://www.healthline.com/nutrition/fasting-benefits

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5394735/?fbclid=IwAR25I52EEzQDxumLmxGGB9x1G-QW8Pk-b40UISXm-xY7K6kTNNgbm7u2iRI

Máte zkušenosti z půsty? Co vám při nich pomáhá udržet pevnou vůli?

Žádné komentáře:

Okomentovat

F