čtvrtek 9. května 2019

Proč necestovat (aneb jak žít ekologicky a nezbláznit se)

Světová doprava je jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí. Je zodpovědná za 27% skleníkových plynů, které se podílí na prohlubování problému klimatické změny. Není lepší prozkoumávat jen naše okolí, kde se můžeme dostat na kole nebo vlakem? Musíme opravdu jezdit každý rok na dovolenou? A vážně potřebujeme cestování ke spokojenému životu?


Nápad na tento článek mi ležel v hlavě už pěkně dlouho. Nakonec mě k němu nakopla diskuze v zero waste facebookové skupině, kde se řešila problematika cestování letadlem. Jak je to špatné, zbytečné a příšerně neekologicé. A ono taky je. Rozhodně nemůžu tvrdit, že létání je jakkoliv "zelená" záležitost. Přesto, i když se o ekologii zajímám a snažím se přírodě ubližovat co nejmíň, cestování je jedna z věcí, které se (nejspíš nikdy) nevzdám.

Když se jednou začnete zajímat o tato témata, začnou se problémy množit. Najednou objevujete další a další oblasti, kde něco děláte špatně. Pořídíte si znovupoužitelné tašky na nákupy - z nevědomosti ale takové, které nejsou z bio fair-trade bavlny, a tak je možné že v procesu jejich výroby byly na plantážích vykořisťované malé děti. Omezíte živočišné výrobky, abyste snížili svou uhlíkovou stopu (pro mě je tady důležitý především etický aspekt věci), začnete nakupovat veganské produkty - a ejhle, ono je to všechno balené v plastu! Tak si začnete rostlinné "polotovary" vyrábět doma - mléka, burgery, sladkosti. Začnete chodit do bezobalového obchodu, ušijete si pytlíčky na nákupy ze staré záclony. Při návštěvě supermarketu končíte hned  na začátku v oddělení ovoce a zeleniny, kde většinu času strávíte pozastavováním se nad bio banány v polystyrenové krabičce, mladém kokosu s plastovým brčkem a nad tím, proč brokolice musí být v obalu, když její bílé dvojče květák, se tam může válet jen tak...

Začnete přemýšlet o oblečení, které nosíte. Přestanete chodit tam, kde jste byli zvyklí nakupovat. Teď je před vámi ale dilema - nakupovat stejně neetické, neprodyšné a nekvalitní (ale alespoň použité) oblečení v sekáčích, nebo se finančně zruinovat a podpořit značku s udržitelnou módu?

Až vám jednoho dne dojde, že vlastně nic nejde dělat dokonale. A že byste se z toho maximálně sami zbláznili.



Nikdy už se nevrátíme "na stromy". Ať už se snažíte zanechat za sebou co nejmenší spoušť, ať už jste jakkoliv ponoření do tématu udržitelnost, ekologie, klimatických změn a podobně ... Vždycky bude v nějaké oblasti vašeho života něco, co je možné změnit a vylepšit. Dokonalost je v tomhle ohledu absolutní nesmysl. Jasně, mohli bychom si všichni uplácat chaloupky z hlíny na vlastní zahradě, pěstovat si veškeré potraviny, chodit spát se západem slunce, abychom nemuseli svítit, mohli bychom přestat používat internet a vlastně veškeré moderní technologie a elektrické spotřebiče, abychom šetřili elektřinu, mohli bychom používat suchý záchod, sprchovat se až začneme dostatečně smrdět, mít jedno oblečení na každou sezónu, cestovat pouze a jedině pěšky .... Ale ruku na srdce, kdo z nás by se toho všeho chtěl vzdát jen proto, aby byl "echt zelený"? Jedna věc je snažit se žít v souladu a respektem k přírodě a svému okolí, přemýšlet nad svým způsobem života, svými (zlo)zvyky, způsobu nakupování, způsobu přemýšlení ... a naprosto jiná věc je žít v absolutní askezi a dobrovolně vlastně obětovat celý svůj život nějaké idei, ať už je jakkoliv ušlechtilá.

To je důvod, proč se nevzdám cestování. Cestování miluju a zážitky, které jsem na cestách získala ať už s rodiči na dovolených autem, autobusovými zájezdy se školou, nebo mými vlastními výlety a cestami letadlem za přítelem do Itálie. Vzpomínám na ně, když mám špatnou náladu a potřebuju rozveselit. Vím, že každá cesta mě někam jistým způsobem posunula, pomohla mi ujasnit si, co v životě chci a co je pro mě důležité. Při každé cestě o trochu víc vím, kdo jsem. Netvrdím, že nemáme krásná místa i v Česku a okolí - svět je ale obrovský a mě přijde škoda si všechnu tu krásu a ty zážitky zakázat jen proto, abych neměla výčitky svědomí, že je moje uhlíková stopa zas o něco větší. A tak se nehroutím ani když letím mezi zkouškami na čtyři dny na návštěvu do Milána, protože jindy ani jeden z nás nemá čas, nebo když nasednu do letadla do Afriky, kam bych se jiným dopravním prostředkem nedoštrachala.

Ano, je do jisté míry sobecké, bezohledné a egoistické. Nikdo z nás ale není dokonalý. A věřím, že pokud změníme jednu jedinou věc směrem k ohleduplnosti k této planetě, i tahle snaha se cení.

6 komentářů:

  1. Pekne napísané. Je to presne tak, lepšie je urobiť aspoň málo, než neurobiť nič, ale aj ja som zástancom toho, že všetkého veľa škodí a extrémy sú to najhoršie, čo môžu ľudia urobiť. Je fajn, ak človek nahradí neekologickú vec ekologickou, ale nie je podľa mňa normálne, ak kvôli tomu obmedzuje seba samého do takej mieri, že pomaly radšej umrie napr. na dehydratáciu, než by si na dovolenke pri mori v 40°C horúčavách kúpil v stánku balenú vodu, pretože svoju opakovane použiteľnú fľašu si zabudol v hotelovej izbe.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, úplně souhlasím, každá snaha by se měla cenit :) Děkuju za komentář.

      Vymazat
  2. Zajímavé zamyšlení. Je pravda, že i když v jiných věcech se snažím nechat za sebou co nejmenší stopu, cestování bych si asi odříct nedokázala. I když netrajdám každý měsíc, občas mě to prostě chytí a musím někam vyrazit. Zajímalo by mě, kolika igelitkám nebo PETkám by se takový můj výlet rovnal...
    Ale souhlasím, že nejde být stoprocentní. A myslím, že spíš než aby nás bylo pár stoprocentních je důležité, aby se každý aspoň trochu snažil.
    Přijde mi super, že se tohle téma na blozích otevírá. Všechny ty články typu "spotřebováno za duben" nebo "co jsem koupila na Aliexpressu" inspirují lidi jen k tomu, aby nakupovali neekologické zbytečnosti, proto je fajn mít tu protiváhu v podobě takovýchhle článků. O něčem takovém koneckonců píšu ve svém posledním článku: https://barborovepribehy.cz/vsem-beautyblogerkam-je-to-na-vas/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc za komentář, máme to úplně stejně. A tvůj článek na blogu je skvělej!

      Vymazat
  3. Hezky napsané. U mě se teda touha po cestování dost snížila od té doby, co jsem začal cvičit jógu. Cestování pro mě bylo/je hlavně jako odreagování, vypadnutí z každodenní reality, na což mi teď víceméně stačí jóga :-) nebo i meditace.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak takový efekt na mě jóga zatím nemá :D Ale zajímavá myšlenka :)

      Vymazat

F