neděle 1. října 2017

Seznam cílů pro šťastnější život

Jsem člověk, který naprosto ujíždí na vyrábění seznamů. Seznamy nákupu, seznamy cílů a předsevzetí, seznamy četby, seznamy zážitků ... na papíře, v mobilu, v deníčcích i v počítači. Obzvlášť mě baví všelijaké seznamy cílů, ať už dlouhodobých nebo krátkodobých. Můj poslední seznam je trochu jiný. Nejsou v něm konkrétní cíle, ale spíš myšlenky. Věci, které chci do svého života zařadit, aby byl veselejší, uvolněnější a naplněnější ♥


Míň řešit věci, které nemůžu změnit
Jestli mám na něco vážně talent, je to neustálé filozofování o věcech v mém životě, na které nemám absolutně vliv. Jsem schopná do nekonečna přemýšlet o vztahu někoho jiného ke mně, o tom, rozčilovat se nad tím, proč jsou někteří lidé tak netolerantní a zlí nebo fantazírovat nad tím, jak by můj život vypadal "kdyby ...". Mám tuhle vlastnost od malička a i když je tohle zamýšlení občas docela kreativní činnost, většinou mi to jen ubírá čas, který bych mohla strávit něčím úplně jiným.

Víc tvořit
Minulý týden jsem seděla u stolu v pokoji, pozorovala déšť venku a najednou jsem dostala hroznou touhu malovat. Zápalila jsem si svíčku, pustila relaxační hudbu, vytáhla všechny štětce a barvy, které jsem doma našla ... A prostě jsem tvořila. Nevznikal tím žádná veledíla, ale uvědomila jsem si při tom, jak mi právě tohle tvoření hrozně chybí. Když jsem byla malá, s mámou jsme skoro o každém víkendu něco vyráběly - z korálků, ubrousků, hlíny, fimo hmoty ... A až teď po dlouhé době mi došlo, jak moc mě tyhle aktivity naplňují, když můžu úplně vypnout, jen tak si hrát, používat svoji fantazii a nakonec vyrobit nějaký výsledek. Ať už jde o malování nebo psaní.



Říkat příležitostem ANO
Když si vzpomenu na své nejlepší zážitky, většinou to byly věci, které se rozhodly během chvilky, u kterých jsem neměla ani čas pochybovat, jestli do toho půjdu nebo ne. Naopak když se dlouho na něco těším, často z toho bývám zklamaná, protože za tu dobu těšení už jsem si vytvořila přesnou představu, která se ale s největší pravděpodobností nevyplní. A právě proto je jedním z mých předsevzetí říkat "ano" příležitostem, u kterých bych normálně váhala. Ať je to nějaký sraz, párty, koncert, výlet nebo cokoliv jiného.

Vnímat své tělo a jeho potřeby
Asi milionkrát už jsem si psala různé cíle co se týče hubnutí, stravy, cvičení ... ale většinou mi motivace vydržela jen chvíli. Tak si říkám, že bych na to asi měla jít trochu jinak. Chci se přestat cítit špatně, když nesplním nějakou svou "fitness challenge", když nebudu chtít nějaký den cvičit nebo si v kavárně dám zákusek. Na druhou stranu bych se ráda zbavila několikadenních výpadků, kdy nedělám vůbec nic a cpu se blbostmi, skoro k prasknutí. Chci víc poslouchat svoje tělo a řídit se jeho potřebami - spíš než tím, co píšou na internetu, co doporučují holky na fitness kanálech na youtube a podobně. Chci se naučit jíst opravdu jen, když mám hlad, cvičit tak, jak to zrovna potřebuju - někdy si dát "do těla", když na to mám zrovna náladu a někdy si zacvičit úplně plouživou, odpočinkovou jógu, u které prostě vypnu.

Užívat si trochu z každého směru
"The best of both worlds" ... úvodní znělka ze seriálu Hannah Montana .. věta, která měla v tomto kontextu úplně jiný význam, ale která mi teď přišla dokonale výstižná k následujícímu předsevzetí. Vždycky mi přišlo, že jsem se snažila vyhledávat nějaké extrémy - v hudbě, oblékání, stravování, životních postojích ... (O tomto tématu jsem mimochodem psala už v jednom z předchozích článků)
Přišlo mi, že se prostě musím rozhodnout mezi několika směry, že musím mít nějakou "nálepku", že se musím označkovat a přidat do nějaké komunity.
Až relativně nedávno jsem si uvědomila, jaká je to blbost. K čemu na tomhle světě jsme? Každý má na to asi jiný názor ... nicméně je tu spousta věcí, které můžeme zkusit, "ochutnat" a není důvod, proč bychom nemohli zkusit trochu z "obou světů" - být dospělí a rozumní, ale pak se chvíli chovat jako děti, být spontánní, nezodpovědní a nespoutaní ... Myslet pozitivně, ale užívat si i své melancholické nálady, bavit se rádi s partou kamarádů, ale těšit se i na chvíle o samotě, jeden den jít na výlet do přírody a druhý den s kamarády do klubu ... Není důvod si mezi vším tím vybírat.

1 komentář:

  1. Hezký článek! :) S disciplínou ve cvičení a zdravě mám také problémy, disciplína není uplně jednoduchá... Ale bez dortíků a dalších dobrot bych se neobešla a za to diety nestojí! :D :) Jinak také vše moc řeším, jsem hrozný hrotič! :D :( A většinou mi to jen ubližuje, tak nám budu držet palce, aby se to trochu zlepšilo! :)

    LifestyleBirdie

    OdpovědětVymazat

F