pondělí 17. července 2017

Řecko 17: Želvy, komáři, Pražáci a jiná zvířena

Úterý večer. Procházíme uličkami Pargy směrem k přístavu. Kolem nás z ničeho nic projde paní se slovy a šíleným pražským přízvukem "Vy stéé Češi, jóo?"... U řeky Acheron zase Tedík začal očmuchávat pejska, který šel s postarším Řekem na vodítku kolem nás. Chvíli jsme tam tak postávali, když se pán pohřebním tónem zeptal: "Jak je starej?" ... Při přejíždění hor, kdy jsme ani dvě hodiny nepotkali jediné auto, kolem nás prošel pasáček se stádem krav, mrkl na značku auta a řekl: "Zdar" a vrátil pohled ke svému mobilu.

Parga

Parga

Parga


Během dovolené jsme měli obzvlášť štěstí na lidi, které jsme potkávali - (skoro) všichni byli přátelští a ochotní se vším pomoct a poradit. V Srbsku s námi majitelé domku, kde jsme přespávali po cestě, zasedli ke stolu a při kávě, domácí limonádě a rakiji jsme probrali vše, co nás zajímalo. V Makedonii nás zase mile překvapil místní muž, který když jsme se ho zeptali na cestu na hranice, nasedl do auta a trasu nám sám ukázal. Po příjezdu na západní pobřeží byli vstřícní majitelé apartmánu i ostatní obyvatelé vesničky. Zavzpomínali jsme na naši minulou návštěvu, každý den se ptali, jestli něco nepotřebujeme. Se stejnou vstřícností jsme se setkali i v dalším apartmánu u italských majitelů i řecké cleaning lady. Kromě osobních jmen jsme si vyměnili i telefonní kontakty a komunikace nebyla jen o frázích. Při problému s tamní vodovodní sítí, se majitelé jezdili ptát, jestli je už vše ok, donesli víno, balenou vodu nebo nabídli dočasně i jiné ubytování. Cleaning lady Eirini nás rozesmávala svými vtípky i pokusy udělat s naší rodinnou selfie- což byla dost dobrá posilovna břišních svalů, protože jsme se nemohli díky výsledkům selfíček přestat smát. U Acheronu nás přivítala a představila se celá bohatá ženská část rodiny, potkávali jsme je vždy s úsměvem a při odjezdu nechybělo objetí ani pytlík jejich čerstvých pomerančů. Když jsme se přestěhovali ze západního pobřeží na východ do hor, přišlo mi, že se atmosféra změnila. Personál v chatě, ve které jsme bydleli, byl sice fajn, lidé tam byli slušní, milí a ochotní ... ale chyběla tam vřelost, se kterou jsme se setkávali na západě. Na horách se na nás majitelka sice usmívala, když nám na recepci předávali klíče od pokoje a ráno u snídaně nám řekla "Kalimera", když jsme přicházeli a tím veškerá komunikace končila.

 "cleaning lady" Eirini z apartmánu Villa Riza
Zajímavé byly taky reakce na psa. V Řecku i Makedonii, přes kterou jsme přejížděli, je v ulicích spousta toulavých psů. Někteří sice bydlí s lidmi, ale přes den se toulají venku, jiní žádný domov nemají. Lidé si jich většinou nevšímají, když jim vlezou na zahradu k hotelu, tak je odeženou, ale nikdo se nad tím nijak nepozastavuje. Když jsme bydleli ve Faros Apartments, chodil kolem budovy stále jeden pes. Nikomu nic nedělal, jen se občas napil vody, když si někdo ve venkovní sprše umýval písek z nohou, nebo si šel lehnout do stínu pod balkony. Majitelé většinou psa slovy odehnaly (nebo se síťkou, který vypadala jako na lov motýlů), ale stejně nechávali otevřenou branku, takže jim bylo asi jedno, jestli se pes toulá venku nebo po zahradě. Stejně tak se k psovi chovali hosti. Většina lidí ho prostě ignorovala, někteří si ho i pohladili a jedna paní mu dokonce dala na pití plechovku Spritu ... Potom ale přijela sbrská rodinka, která zděšením lezla při příjezdu zpátky do auta, když psa viděla a následující dny si několikrát stěžovala majiteli a žádala ho, aby psa vyhnal. Psa sice v noci někdo odvedl, ale ráno tam spal mezi auty zase.
Stejně zajímavé reakce byly i na Tedíka, který byl na vodítku - v Preveze některé děti pištěly, jako kdyby psa v životě neviděly, řecké důchodkyně vyděšeně uskakovaly, jiní se na něj usmívali a fotili si ho, jeden tatínek nechal Tedíka, aby jeho miminku olízal nohy...
Je ale pravda, že někteří psy tak mírumilovní nebyli a zvláště na Tedíka, který si hájil své území a svoji smečku vrčeli, takže obezřetnost byla na místě.

Preveza
Preveza

Preveza

Preveza



Kromě zajímavých lidí a spousty psů, se to v Řecku zvířaty úplně hemžilo - na loukách, na horách, kolem silnic i ve městech. Kromě krav, ovcí, koz a oslů nás na horách zastavily také suchozemské želvy, které zrovna přecházely silnici a zděšeně zrychlily, když auto zahlédly. U Acheronu stáli koně, čekající na turisty, až si je vyberou na projížďku řekou, nad kterou poletovaly nádherné modré vážky. U chrámu na Lefkádě v zahradě kromě opalujícího se psa přes plot koukali pávy, husy a daněk. Při cestě do Lidlu jsme bohužel zahlédli pár lišek - sražených autem na silnici. Vzhledem k tomu, že se v Řecku vyrábí hodně medu, všude poletují včely a po setmění bohužel i plno komárů.







Žádné komentáře:

Okomentovat

F