neděle 31. července 2016

Pojďme šířit nenávist

Když jsem byla malá, představovala jsem si, že až vypukne třetí světová válka, někdo shodí bombu, která zničí celou zemi. Ale nakonec válka přišla plíživě a nenápadně. Jeden výbuch tam, jeden tam ... Nikdy nevíte, jestli další teroristický útok bude za měsíc nebo zítra. Jestli to bude na druhé straně země nebo ve vaší ulici. Cílem této války není obsadit konkrétní země. Cílem je vyvolat v lidech strach. Donutit nás, abychom se báli cestovat, shromažďovat a setkávat se, donutit nás k izolaci. Čím ale bojujeme proti zlu? Dalším, zlem, nenávistí a strachem.


Nečtu noviny. Nedívám se na zprávy. Táta brblá, že se o nic nezajímám a nemám přehled, ale mě to vyhovuje. Stačí mi vědět zhruba, co se kolem děje, nepotřebuji do detailů znát každé přepadení, vraždu, útok - všechny hrůzy, které se dějí každou minutu na tomto světě. Proč taky? Vždycky když na takovou zprávu někde narazím, sama sebe se ptám "Jak mě to obohatilo? K čemu mi ta informace je užitečná?".

Poslední rok se ale situace ve světe ignorovat nedá. Už to nejsou útoky na druhém konci planety (kde jsou podobné hrůzy na denním pořádku), děje se to za humny, útoků přibývá a je to děsivější než kdy předtím. Tolik hrůz, které se staly od začátku letošních prázdnin, nepamatuji za poslední roky. Desítky, možná už stovky mrtvých. Začalo to v lednu 2015 útokem v Paříži. Potom byl chvíli relativní klid - všude se valily davy uprchlíků, ale nikdo neútočil a nezabíjel. V listopadu zase Paříž. V tu noc jsme zrovna jeli autobusem ze školního zájezdu z Londýna. Zrovna v době útoku jsme jeli na hranice Belgie. Autobusem se začala pomalu šířit panika, že se nedostaneme domů. Nakonec všechno proběhlo v pořádku - ale od té doby jsem začala mít pocit, že už je Evropa oficiálně ve válce. Terorista v kamionu v Nice. Střelba v obchoďáku v Mnichově. Pokus o převrat v Turecku. Útočník se sekerou ve vlaku v Německu. Zavražděný kněz v Rouenu ve Francii ... Zamindrákovaný a zfanatizovaný  jedinec se přihlásí k islámskému státu a zabíjí nevinné lidi. Přitom většina útočníků za poslední dobu nebyli "praví bojovníci IS", ale "jen" psychicky narušení jedinci. Většinou jim bylo kolem dvaceti let... Navíc ironií je, že podle odborníků útoky islámského státu v poslední době neměly nic společného s náboženskou ideologií islámu. Byli to jen blázni, kteří si svůj hrozný čin potřebovali ospravedlnit. A tak se "přihlásili" k islámskému státu.



Na facebooku od listopadu běhají statusy "PrayForParis", "PrayForOrlando", "PrayForNice" ... Jsme zděšení, nešťastní, zhrození tím, jak někdo může tohle všechno udělat. Jak někdo může napadnout a zabít nevinné lidi - turisty, děti, rodiny, náhodné kolemjdoucí ? Bojíme se. A ti, kteří se bojí šíří strach dál. Sdílí články, videa a zprávy o všech útocích. Samozřejmě, že je důležité být informovaný a vyjádřit soucit. Dělat, že se nic neděje není řešení. Ale vyvolávat zbytečnou a občas i falešnou paniku? Na facebooku se sdílí dokonce viry s falešnými zprávami o teroristických útocích. Není trochu hloupá zábava, snažit se vyděsit co nejvíc lidí? Co když se k tomu dostane někdo, kdo nerozpozná, že jde o falešnou informaci? Ti, kteří šíři tyto poplašné zprávy vlastně napomáhají  islámskému státu ochromovat Evropu strachem.

Nenávist je nakažlivá. Po prvních několika teroristických útocích toho začalo šíleně narůstat. Jenže místo toho, aby se nastavily přísnější tresty a z vězení se nedostávali nebezpeční blázni, spousta politiků probouzí populisticky raději v lidech rasismus a nenávist k muslimům. Islámský stát je teroristická organizace. Islám jako takový, je víra. Má sice pravidla, která západnímu světu přijdou nepochopitelná - ale stejně jako každá jiná víra se dá chápat různě. Věřím, že jsou muslimové, kteří žijí v míru s celým světem a na druhé straně jsou fanatici, kteří mají srdce plné nenávisti a "ve jménu boha" vraždí. Každé náboženství se dá zneužít. Vzpomeňte si na všechny války v historii, které vedly různé směry křesťanství ...

Možná by bylo fajn myslet pozitivněji. A hlavně vůbec myslet. Nesdílet bez rozmyslu. Přemýšlet o tom, co se děje. Přestat šířit nenávist a místo boje proti válce dělat vše, abychom mohli žít v míru...

„Žádný muž, který je opravdu šťastný, nikdy nevyrušoval na schůzi, nehlásal válku a nezlynčoval černocha. Žádná šťastná žena nikdy nesekýrovala svého muže nebo děti. Nikdo šťastný nikdy nikoho nezavraždil ani neokradl. Žádný zaměstnavatel nestrašil své zaměstnance, pokud byl šťastný. Za příčinu všech zločinů, veškeré nenávisti, všech válek, lze v podstatě označit nedostatek pocitu štěstí.“
- A. S. Neill (zakladatel demokratické školy Summerhill)

3 komentáře:

  1. Přesně tak jak píšeš - cílem všech těch útoků je, aby se lidi báli, necestovali a neshromažďovali se na jednom místě. mnoho lidí stráví letošní dovolenou v Čechách kvůli strachu, ale to mě osobně přijde zbytečné. Nikdo nikdy neví, kdy a kde bude další útok ..

    OdpovědětVymazat
  2. Moje řeč :)
    Navíc, stát se může kdykoliv cokoliv. I to, že mě srazí autobus je větší pravěpodobost, než že umřu při teroristickém útoku. Lidi jsou zbitečně paranoidní a média nás akorát zastrašují.

    OdpovědětVymazat
  3. Zaklad je nebat sa. Niekedy sa to vazne lahko hovori . Ale uprimne ,stat sa nam moze hocico aj doma sediac na zadku . Vo Francuzsku som bola mnohokrat , dokonca par dni pred tymi obrovskymi utokmi a nikdy som sa necitila v ohrozeni .
    https://fashpirationsblog.wordpress.com/

    OdpovědětVymazat

F