úterý 12. dubna 2016

Namaste

V neděli jsem byla na festivalu jógy v Ostravě a článek o něm jsem chtěla napsat už včera ... ale je opravdu náročné to všechno popsat. Těšila jsem se už od toho, co jsem si koupila vstupenky, ale to jak neskutečný zážitek to nakonec bude, s tím jsem nepočítala. Úžasná atmosféra, pozitivní energie, dokonalé vyčištění hlavy, milí, ochotní lidé, vynikající lektoři, skvělé jídlo ...

zdroj fotek/photo source: facebook Yoga&Dance Festival


Program probíhal současně ve čtyřech sálech a člověk si mohl vybrat, kam půjde. Mohli jste jít třeba jen na jednu lekci jógy, potom třeba na přednášku a zbytek času trávit v předsálí v obklopení kavárny, stánků s čajem, indickým oblečením, raw dobrotami, knížkami a tak dál.
Hned na začátku mě zaujalo, jak různí lidé na festival přijeli. Byli tu lidé ve značkovém oblečení, s iPhony a na druhé straně lidé v harémových kalhotách, kteří vypadali úplně jako z jiného světa. Při cvičení jógy, meditacích a zpívání mantry byli ale všichni prostě na stejné vlně. Nikdo si nikoho neprohlížel, všichni se na sebe usmívali (nebo aspoň mi to tak přišlo) a celkově celou dobu panovala skvělá atmosféra.
Chtěla jsem čas využít co nejaktivněji, takže hned v devět jsem šla na jógovou terapii s Jarmilou Voženílkovou. Šlo o pomalou, klidnou lekci jógy s uvolňovacím zpíváním mantry a závěrečnou relaxací. Když cvičím jógu doma, jde hlavně o ten samotný pohyb. Zpívání "Om" a dalších manter ale pro mě bylo něco nového a byl to neskutečný pocit. Když se k lektorovi přidá těch cca padesát lidí, co bylo na lekci, rozezní se sálem takové vibrace .. že je to prostě něco, co nejde úplně dostatečně popsat.
Dalším bodem mého programu byla Jivamukti jóga s Jaiem Sugrimem z New Yorku. Ta byla o něco dynamičtější a opět se zpívala mantra, tentokrát celé věty v sanskrtu  ... a to byl prostě mazec. Lektor zazpívá mantru, účastníci to po něm zopakují a potom už se zpívá dohromady. A je to zvláštní, jak na začátku třeba tu mantru slyšíte poprvé, nerozumíte těm slovům, ale když ji zpíváte po třetí, už to jde úplně přirozeně. A najednou jste jakoby napojení na celou tu energii v sále, nepřemýšlíte vůbec o ničem, a jenom si užíváte ten pocit.



Nejšílenějším zážitkem byla meditace Gibberish s Petrem Moczkem. První část meditace (30 minut) stojíte se zavřenýma očima a mluvíte nesmysly. Plácáte nesmyslné slabiky, můžete si tak vyčistit hlavu od myšlenek nebo můžete nadávat a křičet, vybít si zlost, kterou cítíte vůči ostatním nebo třeba k sobě samým. V pozadí hraje "hudba" - nahrané zvuky nejspíš z nějakého tržiště nebo tak něco, kde prostě lidi přes sebe mluví a není jim nic rozumět. Díky tomu se účastníci meditace navzájem neslyší. Neslyšíte v podstatě ani sami sebe - jen takový šum a občas něčí hlasitější výkřiky. Ze začátku je to vážně divné. Když náš lektor pustil doprovodný zvuk, všichni se na sebe ještě chvíli nejistě dívali, než zavřeli oči a pustili se do mluvení. Nejdřív jsem víceméně jen něco potichu mumlala, stála a nijak se nehýbala. Ale za pár minut se do toho člověk dostane a gestikuluje, máchá rukama, dupe, mručí, nadává, pochoduje z místa na místo.
Po půl hodině se ozve zvuk, kterým všichni (i doprovodné zvuky) utichnou, stále se zavřenýma očima si sednou si na zem a meditují. Díky tomu, že v předchozí části dáte úplně volný průchod vašim myšlenkám a emocím, vypustíte všechno, co máte v hlavě ... najednou máte úplně čistou mysl. Mám pořád v hlavě nějaké myšlenky a na nic nemyslet je pro mě naprosto nemožné. Ale ono to tentokrát fakt vyšlo! Když jsem si sedla, najednou jsem neměla v hlavě vůbec nic. Úplné ticho, klid, pocit, který zažijete v dnešním uspěchaném světě opravdu málokdy.

Meditace Gibberish má kromě vyčištění mysli také odbourávat emocionální a komunikační bloky - což mám pocit u mě udělala. Přijde mi, že se cítím víc uvolněně kdykoliv se s někým bavím, jsem víc v klidu, když se něco pokazí ...

Po meditaci Gibberish jsem se šla na chvíli podívat na africké tance - přišla jsem už do rozjeté lekce, takže jsem se vůbec nechytala a po pár minutách jsem to vzdala a radši jsem šla na něco dobrého do předsálí.

My own photo - Chai latte with raw cake ♥
Nakonec jsem navštívila mantra playshop s Atmikou Yani Noerren z Berlína. Vysvětlovala nám, co vlastně znamená mantra, a potom jsme za doprovodu harmonia zpívali jako klasické "om", tak i další mantry a opět tam byla neuvěřitelná energie a bylo to prostě dokonalé.


Celkově to byl prostě nezapomenutelný zážitek a všem doporučuji na festival někdy zajít. Já příští rok jedu stoprocentně znovu a tentokrát na celý víkend! NAMASTE ... ♥

Žádné komentáře:

Okomentovat

F