středa 28. října 2015

Jíst maso nebo NE?

Už delší dobu maso nejím tak z 98% času - jen při cestování nebo nějaké oslavě, kdy chce člověk zkusit nějakou místní specialitu nebo neurazit hostitele. Jsem zastánce zvířecích práv a ke konzumaci masa se vracet nehodlám .. Přesto ale neodsuzuji nikoho, kdo maso jí. Protože přece jen - jistým způsobem to pro člověka přirozené je. V tomto článku bych se s vámi chtěla podělit o několik myšlenek ohledně vegetariánství, o vliv konzumace masa na zdraví člověka a o to, jak případně maso jíst eticky.

(zdroj obrázku: Tumblr.com)



Můj vegetariánský příběh
K vegetariánství mě vedly dva důvody. a) Nikdy mi maso nechutnalo.  b) Mám ráda zvířata a kdykoliv jsem jedla maso, před očima jsem měla to zvíře, ze kterého maso pochází. Navíc babička chovala dřív králíky a když jsem si spojila ty králíky králíkárně s tím, co nám babička dala na oběd .. začala jsem maso odmítat jíst. Začala jsem se taky zajímat o vliv masa na zdraví člověka, o podmínky, v jakých jsou zvířata chována a podobně - a masný průmysl se mi zhnusil definitivně. Navíc od toho, co máme psa si víc a víc uvědomuju, že bych nejenom já sama nedokázala žádnému zvířeti ublížit - ale že ani nechci podporovat nikoho jiného, aby jim ubližoval ...


štěně jack russel teriér

Potravní řetězec X odlišný životní styl
Přes to všechno existuje něco, čemu se říká potravní řetězec. V přírodě vždycky fungovalo pravidlo, že organismus nižšího postavení v potravním řetězci znamená potravu pro živočicha na vyšším stupni. Brouk sežere rostlinu, hlodavec sežere brouka, pták sežere hlodavce a tak dále a tak dále ... V přírodě má každý své postavení.

Častým argumentem proti vegetariánství je fakt, že lidé byli přizpůsobeni tomu, aby jedli maso. Už v pravěku přece lidé lovili mamuty. Na druhou stranu ale stojí za to zamyslet se na tím, jestli v dnešní době skutečně potřebujeme jíst maso, tak jako tomu bylo v době pravěku. Lidé tehdy měli naprosto jiný způsob života, potřebovali být velcí, silní, právě proto, aby si mohli obstarat další potravu a potřebovali i nějaké ty tukové zásoby, aby přes zimu v jeskyních neumrzli. V dnešní době, kdy má spousta z nás převážně sedavý způsob života a jídlo si můžeme koupit pohodlně v supermarketu, tolik tučné masité stravy skutečně nepotřebujeme. Další věc je, že v době mamutů se lidé ani neměli čím jiným živit. Lovili, aby nezemřeli hlady. Dnes máme na výběr z obrovského množství potravin, které jsou dostupné v jakoukoliv roční dobu. Kdykoliv můžete jít do obchodu a koupit si sezónní ovoce, zeleninu, luštěniny, obiloviny a spoustu dalších potravin. Máme určitou svobodu volby, kterou lidé, kteří se dřív živili převážně masem, neměli.

husy v Bulharsku


Zdraví

Maso poskytuje člověku několik důležitých živin. Především nás zásobuje bílkovinami. Pokud jste vegetarián (nebo nedejbože vegan), lidé se vás budou neustále ptát, jestli vám maso nechybí, jestli máte dost energie, nejste slabí, jestli máte dostatek bílkovin ... Ve skutečnosti vám ale luštěniny a určité druhy zeleniny mohou dodat více dokonce bílkovin než maso. Například špenát, kapusta nebo brokolice obsahují více než 40% bílkovin. Kdo se obává váhového a svalového úbytku, můžu vás také uklidnit. Mezi vegetariány a vegany existuje dokonce spousta kulturistů, kteří dokazují, že i bez živočišné stravy je možné "stavět hmotu". Jediný vitamín, který vegetariáni a vegani musí dodávat "uměle" je vitamin B12.

Vraťme se ale k masu. Maso obsahuje vitaminy B-skupiny, železo, zinek, selen a další vitaminy a minerály. Kromě toho také obsahuje zdravé tuky, které naše tělo potřebuje - ale může je získávat stejně tak i z rostlinné stravy. Některé druhy masa obsahují příliš moc tuku, může zvyšovat riziko srdečních onemocnění, zvyšuje cholesterol, červené maso rapidně zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva, nemluvě o tom, že konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa vám také hrozí riziko nákazy salmonelózou nebo tasemnicí.



Masný průmysl
Potravní řetězec může být považován za pádný argument ke konzumaci masa. Rozhodně to ale nevysvětluje a neomlouvá katastrofické podmínky, v jakých jsou zvířata chována a zabíjena ve velkochovech. Jestliže se odvoláváme k tomu, že lidé i dřív jedli maso, proč zvířata nechováme tak jako tomu bylo dřív?

Například se podívejme na novodobý chov kuřat. Kuřata byla dřív zabíjena po dvou až třech měsících. Dnes dosahují kuřata ve velkochovech dvakrát takové velikosti a to za pouhých cca 40 dní (a jsou v této době zabíjena). Lidé mají rádi bílé maso a proto byla kuřata vyšlechtěna tak, aby měla větší prsa a zároveň, aby požadované velikosti dosáhla co nejrychleji. Kosti a vnitřní orgány kuřat nezvládají tak rychlý růst a nedokáží unést takovou váhu. Proto nejsou schopna téměř chodit a pohyb jim působí obrovskou bolest. Nikdy za svůj krátký život nevyjdou na světlo - jsou zavřena v absolutní tmě. Aby rychleji rostla, jsou kuřata cpaná steroidy a antibiotiky. Z farmy na porážku jsou převážena v klecích, při čemž jim často zlámou křídla nebo končetiny. Někdy jsou převážena v autech s tak nízkou teplotou, že kuřata mrznou zaživa. Poté jsou zavěšena za nožky hlavou dolů na pás. Projedou poté vodou z elektrickým proudem, což je omráčí. Některá kuřata ale nejsou dostatečně velká a hlavu do vody neponoří, takže porážku zažívají za plného vědomí. Elektrické nože jim podříznou krky a kuřata umírají vykrvácením.

Masný průmysl naprosto ignoruje práva zvířat a jejich utrpení při porážce i samotném chovu. Jde tu pouze o obchod.


kráva na silnici v Rumunsku

Světový hlad
870 millionů lidí na světě trpí podvýživou, přestože je v současné době dostatek potravy pro všechny lidi na zemi. Velký podíl na tom má právě přehnaná produkce masa. Na polích se pěstuje dostatek obilovin, které mohou nasytit celý svět. Ironie je ale v tom, že většina těchto plodin je použita jako krmivo pro zvířata. Krávy, kuřata, vepři, dokonce i ryby jsou krmeny kukuřicí, která je levná a napomáhá tomu, aby zvířata rychle nabývala na váze. Přitom například krávy jsou přizpůsobeny tomu, aby spásaly volně rostoucí trávu. Podle statistik připadá na osobu 41,9kg masa na rok (průměrný Američan sní okolo 100kg masa/rok). Kdyby se lidé více živili rostlinnou stravou a omezili konzumaci (a tím i produkci) masa, mohli by tak pomoci omezenit hladovění ve světě.

ETICKÉ STRAVOVÁNÍ
Jsem rozhodně zastáncem vegetariánství, protože jsem přesvědčená, že člověk maso k životu nepotřebuje. Když můžete získávat všechny potřebné živiny z rostlinné stravy, proč je raději získáváme z živočišných produktů? Přesto ale chápu, že pokud jste maso jedli celý život, nedá se ho jen tak vzdát. Možná se ho nebudete chtít vzdát nikdy, a já vám to neberu. Alespoň se ale prosím snažte jíst maso eticky! To znamená:
  • Nepodporujte porušování práv zvířat a nekupujte maso z velkovýroby !!
  • Kupujte maso, pocházející z eko farmy, kde zvířata žijí ve volném prostoru a je s nimi zacházeno lidsky
  • Alespoň jeden den týdně si udělejte bezmasý
  • Nezavírejte oči před realitou masného průmyslu - zajímejte se, čtěte, shánějte si informace

ZDROJE
Pro více informací velmi doporučuji film Food Inc. a film Raději vidličky než nože (Forks over knives), ze kterých jsem mimochodem brala většinu informací pro tento článek :)

Následující video je opravdu pouze pro silné povahy. Osobně jsem se musela přemoct, abych ho dokoukala do konce a u některých scén jsem se musela podívat chvíli jinam ... Určitě ale stojí za shlédnutí, ukazuje tvrdou realitu potravinářského průmyslu.



Jaký máte vy názor na vegetariánství ? Myslíte si, že by člověk měl jíst maso?

Žádné komentáře:

Okomentovat

F