čtvrtek 2. dubna 2015

Exchange

Do výměnného pobytu pořád zbývalo několik měsíců, týdnů, dnů ... Až jsme najednou v sobotu večer stáli na nádraží, někteří z nás vystresovaní jako nikdy předtím a čekali jsme na příjezd našich výměnných partnerů. A ve chvíli, kdy dorazili, moje znalosti angličtiny odešly kamsi do neznáma - nevěděla jsem jak odpovídat, jak používat časy, zmizely mi z hlavy všechna důležitá slova.

Skupinová fotka výměnného pobytu

Odjezd holandských výměnných partnerů

Skupinová fotka výměnného pobytu

První večer byl tudíž vážně divný, nejen kvůli mým výpadkům jazyka, ale taky proto, že jsme vůbec nevěděly o čem se bavit. Další den se studenti víceméně rozdělili na Čechy a Holanďany a skupiny mezi sebou prostě nekomunikovaly. Takže jsem byla vážně vděčná, že jsem mohla jít druhý večer na chvíli posedět s českými spolužačkami, když holandská skupina odjela do divadla.
Už v úterý se ale zbořily pomyslné zábrany a najednou nebyl problém prohodit pár slov s kýmkoliv, bez ohledu na národnost.

Vrátit se zpátky do mého "obvyklého života" bylo těžké. Už jen to, jak se dokážou holanďani bavit. My jsme s kamarádkami zvyklé jít po škole na několik hodin do kavárny, kde si dáme banán v čokoládě nebo ledovou kávu, napojíme mobily na bezplatnou wi-fi a většinu času se bavíme chatováním s náhodnými lidmi na facebooku. Věčně si stěžujeme (já obzvlášť), že je u nás ve městě nuda, že nejsme dost staří, že nemáme dost peněz. Holanďanům to bylo fuk. Venku mrholilo, bylo relativně chladno a oni si postavili repráčky doprostřed altánu v parku, pustili holandské písničky a začali tancovat. Žádný problém. Kde není zábava, tam si ji udělají. I to, jak tancují - nekontrolují se, neřeší, jestli je někdo sleduje, dělají kreace jako z ústavu pro mentálně postižené - a vypadají při tom úžasně! Úplný opak toho, když vidíte, jak se na party většina Čechů nejistě pohupuje nebo případně skáče na místě s rukou ve vzduchu (a to už je co říct).

Divnosti

Holanďani si nejsou zvyklí mazat na pečivo máslo a když dostali všichni s sebou na oběd bagety, buď je vyhazovali nebo si stěžovali, ať jim tam máslo nedáváme.

Přijde jim strašně vtipné, že Češi nosí doma pantofle. Jsou zvyklí všude chodit v botách.

Skupinová fotka výměnného pobytu

Žádné komentáře:

Okomentovat

F